novinka

vtip - a jak jste na tom vy? :)

29. srpna 2014 v 9:07 |  ⚫ Výbuch smíchu
Jeden muž stál před soudem za zabití své ženy.
Soudce: "To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby Vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Muž: "Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít."
Soudce: "Vždyť to, co nám říkáte teď, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby Vás přísedící již předem odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení."
Nato se muž rozhovořil:
"Odehrálo se to následovně:
Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rozkošná rodinka hotelového portýra, která má tři děti. Je ovšem strašné, že jejich děti zůstaly od přírody neobyčejně malé. Ten 12-tiletý měří 80cm a ten 19-tiletý 90cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: "V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové!"
"Ne, ty myslíš, že jsou to pygmejové."
"Ne," říká moje žena, "pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy."
"To je pigment!"
"Ne," říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané!"
"To je pergamen!"
"Ne," říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí."
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mě žena přišla s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec:
"Miláčku, koukni se, co zde stojí!" - otevřela knihu, ukázala na jedno místo v textu a říká: "Slunečník kabelky byl učitelkou Pasáka 15."
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně jsem vysvětlil: "Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí "La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.", což znamená, že Markýza de Pompadour byla milenkou Ludvíka XV."
"Ne," říká moje žena, "to musíš překládat doslovně: La Marquise - slunečník, Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV. - pasák 15. (pozn. franc. Lése čti Luis značí přeneseně označení pasáka prostitutek). Já to nakonec musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzského legionáře."
Já říkám: "Ty myslíš lektora!"
"Ne," říká moje žena, "Lektor byl antický řecký hrdina!"
"To byl Hektor!"
"Ne," říká moje žena, "hektor je plošná míra!"
"To je hektar!"
"Ne," říká moje žena, "hektar je nápoj bohů!"
"To je nektar!"
"Ne," říká moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu!"
"To je Neckar!"
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku a Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo."
Já říkám: "To se jmenuje duet!"
"Ne," říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí!"
"To je duel!"
"Ne," říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak!"
A dál, pane soudce, jsem to již nevydržel, vzal jsem kladivo a svou ženu jím umlátil.
Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel:
"OSVOBOZEN, JÁ BYCH JI UMLÁTIL UŽ U HEKTORA."